Domácí limonády

A přece jsou radosti a je jich dost!

V sobotu jsme si v rámci prvního pražského Restaurant Day otevřeli vlastní jednodenní restauraci. Bylo to nádherné a bylo to skvělou příležitostí naučit se pár nových věcí! Vyladit těsto na lotrinský kiš, vyzkoušet vlastní variantu andaluského gazpacha… a pohrát si s domácími limonádami. Protože čím jiným v poctivé domácí restauraci hasit žízeň!

Zaexperimentovala jsem s okurkádou a zázvorovou limonádou, ty však ještě potřebují trochu doladit. Kopřivová a mátová limonáda se ale myslím povedly! Protože jsem na internetu, aspoň stran kopřivové limonády, nenašla žádný stoprocentně použitelný recept, ráda bych se s vámi podělila o výsledky mého bádání. Takže tedy:

Kopřivová limonáda

3 litry vody
50 – 75 kopřiv (stonky s listy, počet dle velikosti rostlinek)
citron, hnědý cukr nebo stévie, případně kyselina citronová

Čerstvě natrhané kopřivy opláchnout, naložit do vody a nechat 24 hodin louhovat při pokojové teplotě. Rostlinky je možné před naložením mírně podrtit v hmoždířku, aby lépe pouštěly šťávu. Vylouhováním vznikne krásně voňavý koncentrát lehce jantarové barvy, který je možné dochutit citronem, cukrem nebo stévií, a pokud se bude limonáda uchovávat déle, trochou kyseliny citronové. Dávkování na 0,5 litru koncentrátu: 1/4 citronu, 5 čajových lžiček cukru nebo 5 kapek stévie (já jsem použila stéviový sirup DeSen z bioprodejny v Arkádách na Pankráci) a 1 čajová lžička kyseliny citronové. Ředí se vodou nebo sodovkou cca 1:6.
 
Kopřivy je třeba sbírat max. do poloviny května, dokud nejdou na květ. Čím jsou rostlinky mladší, tím mají jiskrnější a svěžejší chuť. Později chuť  trochu hořkne a kopřivy údajně obsahují více dusičnanů.

Mátová limonáda
 
Stejným způsobem je možné vyrobit výbornou mátovou limonádu. Na 3 litry vody se použije cca 90 gramů máty (to je cca 6 platíček prodávaných v obchodě nebo cca 60 stonků s listy).
 
Obě limonády jsou delikátní!

Rodokmen

"Vše, co nás obklopuje, bylo někým vytvořeno. Dalším krokem k rozlišování a dekódování kvality by tedy měl být svobodný přístup k informacím. Náš systém by se měl skládat z věcí s rodokmenem. Začíná to u bochníku chleba a končí u podnikatelských subjektů. Domnívám se, že anonymita všeho - počínaje jídlem a konče politickými partajemi - z nás dělá stádo bez možnosti dohledání pravé podstaty věci."

Maxim Velčovský v anketě speciálu o budoucnosti Česka. Respekt, 18/2013.

...

Dny letí a pocity chladnou. A přeci je uvnitř.
Bolest a stesk. A smutek a touha.

Jako vlny.
Někdy jen drobně odráží paprsky večerního slunce,
jindy bouří a táhnou pod hladinu.

Neutopit se.

Ranní jazz

Tentokrát Keith Jarrett, který na mě taky nějakou tu chvilku čekal. Ale jak je vidět, všechno má svůj čas.

Dnes odposlechnut kousek z nové desky, záznamu koncertu v Lucernu, která vychází příští týden. "Somewhere". Zdá se, že bude stát za to :-)

Foerster

Krásná lekce případové estetiky s J. B. Foersterem na Vltavě díky srovnání starších a novějších nahrávek jeho jednotlivých klavírních trií. Rondo. Jedinečná možnost tříbit ouška. A taky klíček k další krásné hudbě. Zase si kladu otázku, jakto že jsem na Foerstera nenarazila dřív. Ještě je tolik krásy k objevování!

Marcin Wasilewski Trio

Seděla jsem ve středu v Pasta Fresca vedle zajímavého člověka. Z introvertního a trochu příliš puntíčkářského nemluvy se vyklubal vášnivý milovník jazzu s pro mě neběžným příběhem Němce z dnes už polských oblastí.

Odnesla jsem si z toho večera perfektní jazzový tip! Marcin Wasilewski Trio. Jeho alba January a Faithful doufám brzy obohatí můj skromný hudební fond. Do té doby ale je co poslouchat, třeba tady! Nádherné.