(Otevřený dopis budoucímu prezidentovi ČR)
V nedávných dnech zaslal prezident Spolkové republiky Německo Joachim Gauck Vašemu předchůdci v úřadu oficiální dopis, kterým vyjádřil svou lítost nad tím, co se před 70 lety stalo v Lidicích a Ležákách. Vážený pane prezidente, stejně jako pan prezident Klaus vnímám dopis pana prezidenta Gaucka jako velmi důležité gesto, které napomáhá uzavírání bolestivých kapitol v naší společné historii. Češi a Němci jsou si blízkými sousedy, a to jak geograficky, tak v mnoha hospodářských i kulturních oblastech. Ale stále zůstávají témata, která jsou tabu.
Také česká strana ve své historii způsobila mnoho osobních tragédií. Ačkoliv my nejsme těmi, kdo tak tehdy rozhodl, nemůžeme se k těmto událostem stavět, jako by neexistovaly. Vážený pane prezidente, moc bych si přála, abyste za několik let mohl zaslat podobný dopis do Německa a Rakouska a vyjádřit hlubokou lítost nad událostí, která z rozhodnutí české politické reprezentace hluboce poznamenala životy mnoha lidí – nad odsunem sudetských Němců. Přála bych si, aby v české společnosti do té doby proběhla konstruktivní historická a politická debata na toto téma a aby naše politická reprezentace měla dostatek osobní integrity takové gesto podpořit.
Vyjádření lítosti nestojí moc, není to žádná revize dávných rozhodnutí, ani příslib odškodnění. Je to lidský projev zármutku nad tím, že se historie ubírala cestami, které nebyly správné, i když možná ve své době byly nevyhnutelné. Ať už byla poválečná situace jakákoliv, z pozice obyčejných lidí, kteří museli odejít ze svých domovů a začít budovat nový život jinde, a z pozice pozůstalých po obětech, které byly zabity v době divokých odsunů, se jednalo o obrovskou osobní tragédii.
Tato tragédie je s lidickou tragédií a s ostatními tragédiemi 2. světové války nesouměřitelná. Tragédie není možné ani správné poměřovat. Každá tragédie je pro toho, komu se stala, osobním maximem neštěstí. Proto si myslím, že odsunutým, zabitým a jejich potomkům za Českou republiku také dlužíme vyjádření lítosti a zármutku.
S pozdravem
verrrberrr v.r.
