Jednoduchost horkých dní: Krupicová kaše s pokrájenými blumami ochucená trochou másla a javorového sirupu. Mmmm!
Kdekdo teď odlehčuje svému tělu bezlepkovou dietou, nemluvě o těch, kteří lepek opravdu nemohou. Dogmatické zatracování pšenice moc smyslu nemá, jak píše Margit Slimáková, ale pro ty, kteří z nějakého důvodu lepek nemohou či nechtějí, se hodí mít v záloze nějaký ňamkový recept!
A tak jsem si chvilku hrála a vytvořila jsem celkem úspěšný model tvarohové bezlepkové buchty, abych mohla uhostit i ty své kamarády, kteří mé obvyklé tvarohové koláče nemohou.
Ingedience:
1 kg polotučného tvarohu
80 g másla
4 vejce
4 polévkové lžíce kukuřičného škrobu
12 polévkových lžic třtinového cukru
1 vanilkový cukr
špetka citronové kůry
ovoce (borůvky, rybíz, třešně...)
V míse smícháme tvaroh, žloutky, cukr, škrob a citronovou kůru. Vedle vyšleháme sníh z bílků a rozpustíme máslo. Poté, co do hmoty zapracujeme máslo (je třeba, aby už mezitím byl v tvarohu dobře zapracovaný škrob, protože by se při přímém kontaktu s horkým máslem mohl srazit), opatrně vmícháme sníh. Díky němu bude buchta pěkně nadýchaná, aniž bychom museli použít kypřící prášek.
Navrch poklademem ovoce, které se do tvarohu pěkně zapeče. Můžeme použít borůvky, rybíz či třešně, zkrátka cokoliv zrovna roční doba či špíz nabízí.
Buchtu pečeme na hlubším plechu vyloženém pečicím papírem (jinak se bude nepříjemně lepit na plech, a to i při důkladném vysypání moukou nebo krupičkou).
Nechte si chutnat!
V prosinci u mě byl na návštěvě Pavel, který má prsty ve vzniku veganského webu Vegmania, a když jsem si lámala hlavu otázkou, čím jen ho uhostím, když je mé vaření a pečení nezlomně formováno mojí závislostí na smetaně, bylo jasné, že přišel čas trochu Vegmanii probrouzdat.
Dneska jsem kdesi na disku vyštrachala obrázek výsledku, a tak bych se ráda podělila o recept, který jsem z Vegmanie vylovila: Rychlá vegan bábovka. Z bábovky jsem udělala mramorovaný oříškovo-mandlový koláč a sama jsem se olizovala až za ušima! Přijde-li Vám na návštěvu vegan či vegetarián a rádi byste ho uhostili, ač vegevaření není vaše hlavní parketa, doporučuji také nakouknout. A máte-li chuť na výbornou banánovou buchtu s trochu netradičním složením, upečte si dobrůtku podle receptu třeba i jen tak!
Byly roky kozího sýra, dýňové roky... a teď se zdá, že přichází čas muškátového oříšku a muškátového květu! Pokaždé, když vařím, mám silné pokušení po nich sáhnout. Muškátový květ dávám do zeleninového quiche, brokolicové polévky, špenátové polévky. Stále častěji ho cítím na jazyku v jídlech různých restaurací. Začíná mít své stálé místo v mém oblíbeném repertoáru a zdá se, že nejsem sama!
Muškátový oříšek je takový malý zázrak. Říká se, že je dobrý na zažívání a zažíná chuť k jídlu, pomáhá při oslabení nervového systému, má blahodárné účinky na paměť a prospívá při revmatismu. Nejsem odborník a neptejte se mě na ověřený zdroj. Prodávám, jak jsem koupila - že je dobrý, mi stačí. Ve vyšších dávkách však může mít psychoaktivní účinky. Lehce halucinogenní efekt může přejít až do zdraví ohrožujících poloh, takže pozor, ať vám neujede ruka ;-)
Káva s rýžovým mlékem chutná jako Kofila!
A přece jsou radosti a je jich dost!
V sobotu jsme si v rámci prvního pražského Restaurant Day otevřeli vlastní jednodenní restauraci. Bylo to nádherné a bylo to skvělou příležitostí naučit se pár nových věcí! Vyladit těsto na lotrinský kiš, vyzkoušet vlastní variantu andaluského gazpacha… a pohrát si s domácími limonádami. Protože čím jiným v poctivé domácí restauraci hasit žízeň!
Zaexperimentovala jsem s okurkádou a zázvorovou limonádou, ty však ještě potřebují trochu doladit. Kopřivová a mátová limonáda se ale myslím povedly! Protože jsem na internetu, aspoň stran kopřivové limonády, nenašla žádný stoprocentně použitelný recept, ráda bych se s vámi podělila o výsledky mého bádání. Takže tedy:
Kopřivová limonáda
3 litry vody
50 – 75 kopřiv (stonky s listy, počet dle velikosti rostlinek)
citron, hnědý cukr nebo stévie, případně kyselina citronová
Čerstvě natrhané kopřivy opláchnout, naložit do vody a nechat 24 hodin louhovat při pokojové teplotě. Rostlinky je možné před naložením mírně podrtit v hmoždířku, aby lépe pouštěly šťávu. Vylouhováním vznikne krásně voňavý koncentrát lehce jantarové barvy, který je možné dochutit citronem, cukrem nebo stévií, a pokud se bude limonáda uchovávat déle, trochou kyseliny citronové. Dávkování na 0,5 litru koncentrátu: 1/4 citronu, 5 čajových lžiček cukru nebo 5 kapek stévie (já jsem použila stéviový sirup DeSen z bioprodejny v Arkádách na Pankráci) a 1 čajová lžička kyseliny citronové. Ředí se vodou nebo sodovkou cca 1:6.
Kopřivy je třeba sbírat max. do poloviny května, dokud nejdou na květ. Čím jsou rostlinky mladší, tím mají jiskrnější a svěžejší chuť. Později chuť trochu hořkne a kopřivy údajně obsahují více dusičnanů.
Mátová limonáda
Stejným způsobem je možné vyrobit výbornou mátovou limonádu. Na 3 litry vody se použije cca 90 gramů máty (to je cca 6 platíček prodávaných v obchodě nebo cca 60 stonků s listy).
Obě limonády jsou delikátní!
Avokádová terapie. Noci jsou peklem. Ale rána jsou krásná.
Nějak mi poslední dobou něco scházelo a začátkem tejdne jsem v obchodě na Můstku konečně přišla na to co. Řapíkatej celer! Kouzelná zeleninka, plná různých prospěšných živin a vlákniny a tak krásně aromatická, že si slabší jedinci mohou vypěstovat závislost :-) Je výborný do salátů (třeba do jednoduchého rukolového salátku s mozzarelou a balsamikem), do polívek (třeba do mixované zeleninové) nebo jen tak k zakousnutí k namazanému chlebu.
Dnes řapíkaté šílenství dostoupilo nejvyššího stupně a dovedlo mě k jednoduchému salátku, který jsem smlsla s náruživostí závisláka.
- dva řapíky řapíkatého celeru
- 125 g mozzarely
- 150 g bílého jogurtu
Netřepat, promíchat... úplně jednoduché, ale tak dobré!