Uschovánka od J. z nedělního sedánku v Dobré čajovně:
Podrž řád a řád podrží tebe.
Nezapomínat na to! Nezapomínat!
Jinak Dobrá čajovna na Václaváku je zas jednou objev! Věděla jsem o ní roky, ale nikdy mě nenapadlo zajít. Má kouzelný dvoreček plný vzrostlých bambusů, nebeského klidu a nádherných pavlačových pohledů. Tichoučké útočiště uprostřed největšího mumraje!
V neděli večer mají v mé oblíbené kavárně Můj šálek kávy zavřeno, a tak mě osud zavál do Esky, která je v Karlíně otevřená od listopadu. Těchhle pár karlínských ulic kolem Křižíkovy teď mám tak akorát vzdálené na procházku s večeří, takže jsou mým cílem vcelku často.
Co se týká Esky: Nadšení! Jako všechny nové projekty Ambiente, dotažená k dokonalosti. Nápaditý uvolněný styl (už vím, proč se poslední rok nedá po blešácích a anticích sehnat žádný zajímavý talíř - všechny jsou tady!), výborné víno, příjemná obsluha, drobné pozornosti, jako třeba jednohubka s kachním pâté k prvním douškům vína, nápaditě poskládané menu tištěné na jemný papír a hlavně dokonalé pochoutky! Ochutnala jsem chřestový krém s kousky syrového chřestu a oříšky, cuketové lívanečky se zakysanou smetanou slazené jen jemnou kapkou sirupu (za recept bez cukru palec nahoru!) a domácí chléb se soleným máslem. Myslím, že vycházek bude čím dál tím více :-)
Co se týká vycházky: Díku orienťáku, který se nedávno běžel na území Karlína a Vítkova, jsem objevila novou pěší spojnici ze Žižkova. Seběhne se po schůdkách hned za Ohradou, pod tratí se projde malý tunel a najednou je člověk na Lyčkově náměstí! Vůbec je celý ten karlínský svah Vítkova moc hezká oblast... Chvilkami si člověk připadá jako v lese, chvilku jako na přímořských stráních v Cinque Terre... Malinký ráj uprostřed Prahy!
Výborná italská restaurace na ztraceném místě na kraji Letné.
Dobré jídlo, skvělé víno a moc příjemný interiér. Zvenčí by mě vůbec nenapadlo zajít, ale stojí to za to!
O víkendu jsem zažila neuvěřitelný překvapení. Brno se z ospalého provinčního města, jehož první a poslední asociací pro mě dlouho byla šeď, vylouplo do tepajícího města plného kultury, života a barev! Pamatuju sobotní procházky večerním městem duchů, na jejichž konci byl jeden zajímavý podnik... ale dočista prázdný. A tento víkend... posezení v café Jedna báseň, vedle tepající bar Kabinetu múz. Bar, který neexistuje. Italské dobroty v bistru Cattani (při té příležitosti je samozřejmě nutné zmínit i kouzelné Bistro Franz se skvělým interiérem a funkcionalistické Era Cafe, které znám už delší dobu). A na závěr Paolo Caffe s dokonalým výhledem na polovinu Brna - prosklená kavárna v nejvyšším patře někde mezi Petrovem a Špilasem. Nadšení!
Mám to teď z práce kousek do Dejvic a na Letnou, a tak objevuju tamější kavárny. A že jich tam je!
Dejvický prostor s krásným interiérem a odděleným prostorem, který je možné pronajmout na vlastní akci. Kousek od Hradčanské.
Bývalá mateřinka, roztomilý klub spojený s festivalem Povaleč také kousek od Hradčanské. Disponuje malým divadelním sálem, v němž jsme mimochodem na začátku října viděli hodně pěkné divadlo. Dramatizace knihy Ireny Brežné Nejlepší ze všech světů v podání amatérského souboru Za tři minuty to jede. "Není lehké žít ve šťastné zemi. Štěstí se může kdykoli rozbít a někoho za to potrestají." Raná 60. léta na slovenském maloměstě očima dospívající holčičky.
A nakonec tedy ta Letná, která je skvělými podniky doslova prošpikovaná (namátkou třeba Kavárna pod Lipami u Letenského náměstí, Bistro 8 ve Veverkově nebo kouzelná čajovna ve vodárenské věži za Molochovem, momentálně prý uzavřená z důvodu rekonstrukce). Záletná sova je roztomilý domácký podnik s pohodlnými křesílky a spoustou malých obrázků, které se od obrázků na zdi u babičky v obýváku liší jen tím, že jsou na nich všude sovy :-) Mají skvělé víno a jedinou chybičkou je, že nemají v menu nic sladkého na zoubek.
Ty krásný dny, kdy jsem na víkend zůstala v Praze a jdu se před polednem nasnídat do malinké francouzské pekárny ve vedlejší ulici! Tak dobré latte jsem snad nikde jinde nepila (malinko je podezírám, že místo plnotučného mléka snad používají tu nejdomáčtější smetanu) a dokud jsou dny aspoň trochu slunečné, dá se sedět na malých židličkách na malé zahrádce před domem. Když pak přijdou plískanice, musí se člověk smířit s nadějí, že na něj vyjde místo na dlouhé lavici u parapetu nádherného prvorepublikového okna s výhledem na jeden z nejhezších bytových domů v okolí. A k tomu tak výborný freshe! Žižkov je malý ráj na zemi!
Příjemný objev na Hradčanské. Restaurace Pětistovka v ulici Na valech. V názvu moje oblíbené autíčko a v menu výborné ňamky! K tomu perfektní obsluha a dobrá lokace. Skvělej tip od R. z Bašty sv. Tomáše!
Další kousek do sbírky - článek Petra Rysky, autora blogu Praha Neznámá.
Poňouká mimo jiné k návštěvě restaurace Mood. Lehce hype podniku na Koněvce. Uschovávám odkaz pro příhodnou chvíli!
Jen škoda, že Bajkazyl a Sedm vlků jsou už nějaký ten pátek minulostí...
Nejmenovaný milovník vína a kávy mě zase jednou vzal do krásného podniku. Vinotéka zaměřená na Francii, pojmenovaná Na břehu Rhôny a položená na břehu Vltavy, kousíček od železničního mostu a náplavky.
Napůl obchod vínem, napůl útulná vinárna. Na zdech něžný vzorek v bledě modré. U zdi kouzelný regál s vínem, které si hosté nalévají sami, a za každou skleničku si dělají čárku na malý papírek. K jídlu výborné uzeniny, sýry a pečivo. A k tomu francouzský flér a nesnesitelná lehkost bytí. Na takových místech je život krásný!
Doma v baru Kina Aero! Pomalu se mi přestává stýskat po Podolce. Výhled na řeku je sice výhled na řeku (navíc tak krásně zenový jako v Podolce), ale žižkovskej dvorek a artové kino blaží duši skoro stejně. Od prosince jsem tu skoro stálým hostem. Tady byla první schůzka s architektem, tady jsme zapíjeli předání bytu. A teď tu sedím a kreslím, kudy v bytě povede elektrika. Cucám výbornou rulandu, kolem běhaj dva buldočci a mně je dobře. Muj Žižkov.