O víkendu jsem zažila neuvěřitelný překvapení. Brno se z ospalého provinčního města, jehož první a poslední asociací pro mě dlouho byla šeď, vylouplo do tepajícího města plného kultury, života a barev! Pamatuju sobotní procházky večerním městem duchů, na jejichž konci byl jeden zajímavý podnik... ale dočista prázdný. A tento víkend... posezení v café Jedna báseň, vedle tepající bar Kabinetu múz. Bar, který neexistuje. Italské dobroty v bistru Cattani (při té příležitosti je samozřejmě nutné zmínit i kouzelné Bistro Franz se skvělým interiérem a funkcionalistické Era Cafe, které znám už delší dobu). A na závěr Paolo Caffe s dokonalým výhledem na polovinu Brna - prosklená kavárna v nejvyšším patře někde mezi Petrovem a Špilasem. Nadšení!