Zkřížily mi dnes zcela náhodou cestu Havlovy Básně a Antikódy. Ležely roky nepovšimnuty na polici, od doby, co jsem se přestěhovala nejméně. Ale dnes: Nadšení!
V kombinaci s četbou normalizačního románu Věry Noskové Obsazeno (navazujícího na román z doby 50. a 60. let téže autorky Bereme, co je) působí v dokonalé souhře. Absurdita spolu se sílou a vůlí nezbláznit se okolnostem navzdory. Čirá euforie z květnatosti ducha.
AŤ ŽIJE ŠALVĚJ!
PRYČ S PTAKOPYSKY!
ODMÍTÁME BROSKVE!
JDEME ZA JAVOREM!
UŽ NIKDY VČELÍN!
VĚRNI POSNÍDÁME!
JETEL ZVÍTĚZÍ!
Václav Havel: Básně a Antikódy, Spisy I, Torst 1999, str. 348
Tohle funguje výborně právě v kombinaci s Noskovou, která realitu sedumdesátých let včetně balastu v titulkách Rudého práva popisuje dokonale živě.
A malý objev nakonec: Havlovy Spisy jsou už nejspíš beznadějně rozebrány, ale velká část jeho díla je teď k dispozici na webu ve formátu pdf. Krátká připomínka Vernisáže mě odnesla do večírku před nějakými deseti lety... hráli jsme tehdy s Kubou tuhle jednoaktovku pro kamarády z gymplu a bylo to dokonalé a přesné. Dodnes si některé ty repliky pamatuju a pořád jsou geniální. Bedřichu!