... a k tomu, k čemu jsem si vyrobila uschovánku před nějakou dobou. O něčem velmi podobném jako Keller (viz zmiňovaná uschovánka) píše také Václav Cílek ve své Knize míst, v eseji "Hippies a co bylo potom".
Zajímavé útržky, bez ladu a skladu, pro nějaké budoucí poskládání:
- Generace X: "Ústřední postavy románu jsou citlivé osoby s nedostatkem pracovních příležitostí a přemírou vzdělání, které mají čsa na sebepozorování, nemají nikoho, kdo by uchlácholil jejich strachy, a téměř nic, co by zaplnilo vnitřní prázdnotu. (...) Inteligentní lidi s nějakým neprodejným talentem, klouzající po hladině života jako vodoměrka. Lidí, kteří později zjišťují, že byli lepší, když měli míň peněz. Mladých citlivých mužů a žen, kteří nemohou být dětmi a nechtějí být dospělými. Nechtějí se vázat na místo, na lidi ani na kariéru, a tak víceméně úspěšně a prázdně surfují životem, až se někde usadí ("smrt ve třiceti, do hrobu v sedmdesáti") a v tom horším případě se promění v japíky - rezavějící pitomce, kteří se uvnitř něčeho zbavili a teď začánají být zlí." (str. 140)
- Myšlenka, že k masovému rozvoji hnutí hippies možná došlo díky změně systému přijímacího řízení na prestižní americké univerzity (změna z elity původu a ne elitu schopností díky propracovanému testování schopností).
- "Teta Polly v Tomu Sawyerovi sice používala výprasku, ale dovolila Tomovi hodiny se toulat a užívat si dobrodružství." (str. 146)
- Myšlenka "deglobalizace" a lokální spotřeby, která přesně rezonuje s myšlenkou uzavřených produkčních řetězců, které je možné budovat především ve venkovském prostoru - viz vše, o čem se mluvilo v porotě Evropské ceny obnovy vesnice.
- A navrch dva postřehy, které jsou sice už trochu otřepané, ale v tomto podání hezky výstižné: "Mění se samotná povaha moci. Dříve direktivně rozhodoval nějaký ministr nebo generální ředitel, který sice mohl být hloupý či krutý, ale lidé s ním měli osobní zkušenost. Dnes jsou velké koncerny rozdělené do řady malých, poměrně samostatných flexibilních podniků. Strategické plánování se rodí v anonymním prostředí různých rozvojových studií, konzultací s nezávislými odborníky, v kyberprostoru e-mailových sdělení. Ekonomická moc se tak může jevit až jako neodvratná, magická síla, která přišla odkudsi z kafkovských zámků." (str. 149)
- A ten druhý: "V oblasti náboženství se projevuje překvapivý trend. Počet lidí, kteří věří v něco nadosobního ve většině států světa, těch bohatých i těch chudých, roste. Někteří teologové dokonce hovoří o 21. století jako o století náboženství. Jako bychom my duchovní bezdomovci hledali a nalézali domov ve spiritualitě, ale ne v organizovaných církvích. Roste počet členů pluralistických církví, jež umožňují osobní náboženské formy a jsou tolerantní k individuálním eklektickým náboženstvím, která připomínají samoobsluhu - máme vám ke Kristovi přibalit ještě něco karmy a Buddhu?" (str. 149)