Zase jsem jednou objevila skvělou knihu. Josef Kroutvor - Chvály, pocty i rozpaky. Soubor drobných esejů a úvah, hlavně o starých řemeslech, práci rukou a chůzi krajinou.
Naše myšlení potřebuje pohyb, a právě chůze je tím nejpřirozenějším hybatelem a inspirací. Věděli to už staří myslitelé, peripatetici i filozofové moderního věku. "Jen vychozené myšlenky mají cenu," tvrdil Friedrich Nietzsche.
Chůze má totiž skrytou duchovní sílu, na kterou lidi zapomínají. Nohy nás tak samy vedou životem, slaďují naši mysl s pohybem těla a okolním prostředím. V chůzi myslíme jinak než u pracovního stolu, fyzické myšlení je něco jiného než abstrakce.
Svoboda je nejvyšší hodnota toulavé existence, jsme na cestě a cesta je před námi. Chůze dodává odvahu k dobrodružství, chuť objevovat a přemýšlet. Poutník se pohybuje jako tečka v krajině; tečka je malá, ale velký je svět kolem.