Už skoro rok tu s námi babička není. Jako bych někdy měla pocit, že některé věci jsou teď na mě.
Občas zkouším nazout její boty i v kuchyni a je to hřejivě voňavé a vrací mě to do dětství na Slovanech. Když jsem se pomalinku probouzela v bělostných peřinách v obýváku a od vedle z kuchyně už znělo rytmické klepání měchačky o mísu, jak babička zadělávala na buchty, koláče nebo buchtičky se šodó. Neúnavně a s láskou, jak jen to tyhle babičky narozené ve dvacátých letech uměly.
Tu mísu jsem zdědila já. A předevčírem se bytem konečně rozeznělo ono rytmické klepání a sladce máslově zavoněly domácí buchty... Bylo to opravdu jako tehdy. Vonná paměť na plné obrátky.
Uschovávám si tu recept.
500 g hladké mouky
100 g cukru
220 ml vlažného mléka
75 g změklého másla
2 vejce
1/4 droždí
špetka soli
povidla
rum
250 g měkkého tvarohu
20 g změklého másla
1 vanilkový cukr
citronová nebo pomerančová kůra
rozinky
rum
Promíchat mouku a cukr. V důlku nechat vzejít kvásek z trochy vlažného mléka (asi čtvrt hodinku). Pak přidat ostatní suroviny a prohníst těsto dohladka. Bochánek těsta nechat kynout 90–120 minut. Vykynuté těsto rozválet a z nařezaných čtverečků balit úhledné buchty do vymazaného pekáčku. Po bocích a nahoře mazat rozpuštěným máslem.
Do povidel přidat trochu rumu. Pro tvarohovou náplň nezapomenout do rumu včas namočit rozinky :-) a nejprve utřít cukr s máslem, teprve pak přidat tvaroh a ostatní.
Recept na těsto pěkně popisuje taky pan Cuketka – i s videem!