Ráno v Písku

Před osmou ráno divoce zvoní zvony. Dvorek voní pozdními tóny jara a město je po noční bouřce celé v mlze, kostelní věž je nad střechami sotva znát. Včera cesta po dvěstě dvaceti schodech až nahoru k hodinám s podivným pánem čisté duše, který o věž pečuje. Vyprávěl tisíce příběhů a udělal nám Písek bližší a tajuplnější. Mlha se pomalu zvedá a do dlažebních kostek se zlehka opírá ranní sluníčko. Krásné město.