Karanténa mi splnila můj dávný sen. Během práce z domova konečně můžu každý den vařit pořádné jídlo a po večerech mám dost kapacity na pečení domácích moučníků. Můj milý zlatý Plachutta nezahálí a radí mi báječné česko-rakouské recepty. Naposledy výborné kuře na paprice. Nepřestane mě fascinovat, kolik těch společných jídel máme!
Protože teď v obchodech chybí droždí, dala jsem se i já na pěstování kvásku a s radostí s ním experimentuju. Před týdnem jsem si vychovala skvělý kvas z ovocné vody podle Maškrtnici. Protože jsem ho rozkvasila pšeničnou moukou, hledala jsem nějaký recept na sladké kváskové pečivo. A pomohla opět Maškrtnica se svým kváskovým mazancem. Na chuť byl skvělý, jen samozřejmě nevybíhal tolik jako kvasnice (to je vidět na křížku), i když se rodil celý den. Ale stačilo a radost doma udělal. Mimochodem, učit se tu kvasovou trpělivost s pomalým kynutím a postupným pěstováním je obecně báječná věc!
No není to fešák?
Teď rozjíždím žitný kvásek a těším se na chleba. Pokud mu to bude taky tak slušet, určitě se pochlubím i s ním :-)