Godfrey Reggio: Koyaanisqatsi
4 hvězdičky za nápad, který pohnul kinematografií. Mezi inspirované patří Baraka, ale řekla bych, že třeba i klip k Madonnině songu Ray of Light.
Nějak mi přijde, že Baraka byla daleko lepší. Vyváženější, s příběhem, s poselstvím. Ale to může být jen dojem - Baraku jsem viděla jako první, ačkoliv vznikla až deset let po Koyaanisqatsi. Koyaanisqatsi má taky příběh, nebo - řekněme - linku - ale ne tak dynamickou, pestrou.
Název v překladu z jazyka indiánského kmene Hopi znamená něco jako život vyvedený z rovnováhy. Možná jsem poměštěná, zvyklá shonu velkoměsta, výdobytkům civilizace, ale nějak mi tenhle prvek ve filmu nepřišel dominantní. Když mimo rovnováhu, tak co je ta rovnováha? Na počátku jsou indiánské jeskynní kresby, v první třetině úchvatná krajina, ale nevím, jestli to je ta pravá rovnováha, ze které jsme omylem vyskočili.
Ale OK, Reggio byl svého druhu první (alespoň myslím), takže s radostí lze přivzít jedno očko a stejně je dojem impozantní.
Zajímavé scény: Černošská (asi) ghetta, vybydlené čtvrti s tunami odpadků a průhlednými paneláky. Nechtělo se mi věřit, jak moc to připomínalo český Chánov nebo slovenský Luník IX. Zajímal by mě kontext. Kde to bylo? Proč tyhle čtvrti vznikly? A proč je ve filmu jejich demolice? A pak krásná příroda v úvodu. Hlavně bílé písečné duny, geometrie, pohyblivá fotografie. A nezapomenutelné je děsivé tempo konce druhé třetiny. Z toho snad budu mít zlý sny!
Film je teď dostupný na YouTube (v devíti částech a celkem slušné kvalitě). Pokud jste nedávno viděli Baraku, nebo ji plánujete skouknout v blízké budoucnosti, doporučuji dát si odstup nějaký ten měsíc, jinak si zkazíte dojem. Filmařské nástroje i některé motivy se podobají, ale pokaždé chtějí sdělit něco jiného. Zbytečně by se vám to rozostřilo a výsledný dojem by vás snad dokonce mohl rušit (jako trochu mě). Jinak hodno doporučení!