Toulat se krajem. Celé odpoledne sedět ve stínu a pročítat místní kroniku. Navečer se vykoupat v průzračné vodě a pak usnout v borůvčí pod voňavými borovicemi s výhledem na hvězdy. Vést nekonečné hovory, prolézat zborcené zbytky sudetského mlýna a cachtat se v opuštěném náhonu a pak znovu vést nekonečné hovory. Pěšinu vyměnit za mělký potůček, kterým se v horku tak krásně jde. A stále dál hovory. Znovu koupání v průzračné vodě. Zlatavé světlo pozdního odpoledne. Voňavý vzduch, louka a zastavený čas. Do Prahy daleko a nechce se. Nejkrásnější víkend.