Čtu

Saturnina už před více než týdnem nahradil Bůh maličkostí Arundhati Royové. Opět je to trochu boj s jazykem, tentokrát ale překladatelka očividně dělala, co mohla, a zvítězit nešlo. Knížka je plná slovních hříček a přesmyček z angličtiny do malajálamštiny a zpátky, což se do češtiny transponuje jen těžko. Navíc indický kontext (dokonce jihoindický kontext - příběh se odehrává převážně v jihoindickém státě Kérala) je nám trochu vzdálený. Ale přesto je knížka skvělá, plná živočišnosti, živelnosti, života... ačkoli nad každou stránkou visí přízrak smrti. Svět dvou malých dětí, dvouvaječných dvojčat, v podivném světě dospělácké přetvářky a hořkosti má mnoho společného s dětskými světy kdekoliv jinde na světě. Chtěla bych umět malajálamsky, abych si tu hravost a jazykovou šťavnatost mohla zažít z první ruky!