Viděla jsem poslední dobou tolik filmů, že už si to ani nestíhám zapisovat. Czech Made Man, Nevinnost, Čas sluhů, Kopytem sem, kopytem tam, Krev zmizelého, Návrat idiota, Akumulátor... taková malá česká retrospektiva. A s maminkou v Evaldu Rozchod Nadera a Simin.
O českých filmech se dá říct, že mě jako celek velmi příjemně překvapily! Když si je člověk dá takhle po kupě, tak musí uznat, že tu za posledních dvacet pět let vzniklo docela hodně zajímavých věcí.
Nejvíc mě vzal Akumulátor (jenže to je srdcovka už od rané skoro-dospělosti, když jsem na něm byla s rodiči v kině Mír v Plzni na Lochotíně) a Čas sluhů (který jsem viděla poprvé).
Naopak Krev zmizelého mě víc než zklamala... i když realita českého pohraničí určitě byla krutá, tak mi v tomhle filmu přišla krutá až překombinovaně moc, navíc trošku prosakují klišé jako padouch padouchem zůstane... i když třeba i tohle byla realita. Nevím. Každopádně, čekala jsem víc (možná by delší verze v čtyřdílném seriálu byla lepší?).
Nevinnost překvapivě dobrá a Budař v Czech Made Manovi chvilkama vypadá jako Malcolm McDowell v Mechanickém pomeranči :-)
A Rozchod Nadera a Simin? Úžasný! Velmi sdílnej film, přesně vyváženej mezi možností nakouknou do jiné kultury a možností porozumět. Zajímalo by mě, nakolik byl točený pro západního diváka nebo jestli to je takový íránský Kolja. Každopádně se připojuje k delší řádce íránských kousků, které otevřely dvířka poznání do nových míst (Persepolis, Je zima).