Narazila jsem dneska na dvě knížky, které už dlouho leží na nočním stolku...
Friedrich Dürrenmatt - Soudce a jeho kat. Útlá knížka se dvěma novelkami (Soudce a jeho kat, Podezření). Klasický Dürrenmatt, přesně strukturovaný příběh s morálním poselstvím. K tomu krimi nádech a v Podezření navíc téma zločinů druhé světové války. Švýcarské reálie moc neznám, takže mě Dürrenmatt moc baví. A bavilo mě také dumat, která slova v originále překlad z roku 1971 opisuje. Docela legrační byl pojem "horní němčina" a permanentní výskyt "prý", což si vysvětluju tím, že původní text asi bude převážně v prvním kondicionálu... roztomilé :-)
Jaroslav Rudiš - Konec punku v Helsinkách. Tuhle knížku jsem nějak nemohla dočíst. Možná proto, že jsem nikdy nebyla pořádným punkerem. Nebo proto, že mi v ní chybělo něco navíc, něco, co by mě posouvalo jinam. Na Rudišovi je hezký a sympatický, že se umí obklopit zajímavýma lidma a že ze synergií mezi ním a jimi vznikají výjimečné věci, že má spoustu nadšení pro německojazyčnou kulturu a že umí nasáknout cizími příběhy a pak je přesypat v čitelné podobě na papír. Ale zatím jsem k jeho knížkám úplně nenašla cestu. Když tedy samozřejmě pominu komixového Nebela :-)